zde se nacházíte:
введение > Blog > PARTICIPACE DÍTĚTE - DÍTĚ STŘEDEM ZÁJMU #13

Blog

PARTICIPACE DÍTĚTE - DÍTĚ STŘEDEM ZÁJMU #13

05/11/2020

PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ A PRÁVA DĚTÍ V ŘÍZENÍ PŘEDBĚŽNÝCH OPATŘENÍCH

V soudním řízení soudy velmi často vydávají předběžná opatření. Tato jsou určena k tomu, aby ochránila dítě před nebezpečím, které by mohlo vzniknout, pokud by předběžné opatření nebylo vydáno soudem. Kromě tzv. „rychlého“ předběžného opatření, které soud vydává během 24 hodin, pokud je dítě v ohrožení života nebo zdraví (jeho důsledkem je zpravidla odebrání dítěte z rodiny), zná český právní řád tzv. „pomalé“ předběžné opatření, o kterém soud rozhodne během sedmi dnů. Právě na pomalá předběžka se nyní podíváme blíže.

Předběžné opatření, musí být vydáno pokud jsou práva dítěte ohrožena. Předběžným opatřením se nepředjímá rozhodnutí ve věci samé, tedy úprava poměrů rozsudkem. Nicméně, v mnoha případech předběžné opatření připravuje půdu pro rozsudek: dítě si totiž vytváří vztah a vazbu k situaci, která je předběžným opatřením nařízena. Předběžné opatření zejména v rodinných věcech je velmi mocným rozhodnutím a formuje situaci, o které soud rozhoduje, zásadním způsobem.

Za předběžné opatření se neplatí soudní poplatek, pokud se jedná o předběžné opatření ve věcech, které mohou být zahájeny i bez návrhu. Typicky sem spadnou předběžná opatření o určení výživného, o úpravě kontaktu s dítětem. Nicméně, co se týče předběžných opatření o v případech, kdy se rodiče neshodnou na podstatné věci ohledně dítěte, může soud požadovat jistinu 10.000,-- Kč (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 100 Co 15/2017), kterou rodič musí složit tak, aby byla nejpozději ke dni podání předběžného opatření na účtu soudu (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2014, č. j. 4 Cmo 338/2013-32). Podstatnou věcí je například výběr školy, změna bydliště v rámci ČR, umožnění nebo naopak zákazu přestěhování do zahraničí.

Jak dlouho předběžné opatření platí? Je třeba, aby spolu s návrhem na předběžné opatření (pokud je situace skutečně nevyhnutelná a je třeba, aby dítě bylo ochráněno), byl podán také návrh na vydání rozsudku. V tom případě je zajištěno, že předběžné opatření platí na dobu, než soud rozhodne rozsudkem (například předběžné opatření k výživnému) nebo na konkrétní navrhovanou dobu (například kontakt s rodičem na jarní prázdniny).

Na vydání předběžného opatření má soud sedm dnů. Během té doby musí soud zvážit dobře, zda je předběžné opatření na místě. K tomu soudce posuzuje zejména návrh, který mu přišel, včetně příloh, v rodinných věcech soudce může ověřovat i důvodnost návrhu například dotazem na OSPOD nebo na druhého rodiče. Nicméně, smyslem předběžného opatření je efektivní ochrana práv, proto soud využívá v určitých případech i tzv. momentu překvapení, tedy účastník se o předběžném opatření dozví v okamžiku, kdy mu je doručeno. Proti předběžnému opatření je možné podat odvolání. Ani to není třeba doručovat ve všech případech všem stranám, zejména té, která by mohla smysl odvolání zmařit. V ostatních případech, kdy zjednodušeně nehrozí nebezpečí zmaření účelu předběžného opatření, je třeba dokumenty od soudu doručit i druhé straně (nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. II.ÚS 3524/19).

A jak je to se zjištěním názoru dítěte při řízení o předběžném opatření? Dítě má právo být informováno o tom, co se děje, a má právo být slyšeno v řízeních, která se jej týkají a v případech, kdy rozhodnutí mohou ovlivnit jeho další život. Řízení o předběžném opatření je řízením zvláštním, časově omezeným a zaměřujícím se na zjištění, zda je zájem dítěte skutečně ohrožen. Světlo do otázky slyšení dítěte v řízení o předběžném opatření vnesl Ústavní soud (nález Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. II.ÚS 1931/17), který poukázal na to, že jakkoliv se v řízení o předběžném opatření zpravidla neprovádí dokazování za přítomnosti účastníků řízení a soud vychází jen z tvrzení navrhovatele, není dokazování za přítomnosti účastníků vyloučeno, zejména v řízeních ve věcech péče o nezletilé. Proto si soud může opatřit i další důkazy, pokud to stihne v sedmidenní lhůtě. Dítě je třeba tedy slyšet i v řízeních o předběžných opatření. Teprve pokud by soud došel k závěru, že je v nejlepším zájmu dítěte, by slyšeno nebylo, nebo to není fakticky možné (hrozí-li okamžité nebezpečí z prodlení, je příliš útlého věku), nemusí být názor dítěte zjištěn.

Práva dětí jsou tak zahrnuta i do rozhodování o předběžných opatření. Nutno dodat, že předběžná opatření jsou speciální soudní rozhodnutí a při jejich vydávání musí být soud zvlášť opatrný na to, aby nedošlo k porušení práv účastníků, včetně dětí, a aby bylo předběžné opatření vydáno v souladu se zákonem.